zase tak

... nemám vůbec žádný důvod. Snad jenom že mám muže čím dál radši. Tenhle vztah je jinej než ty před tím. Od začátku v něj nevěřim. Od začátku čekám konec, aniž bych sama věděla, co to se mnou udělá.



Žárlím... vlastně ne... je to taková rezignace, otázka času, kdy se to stane.



Nějak mě ty minulí chlapi porouchali.



Vzali mi víru.



A to je k nasrání.



Už je mi zase z toho smutno, aniž bych měla důvod. To jen tak, preventivně.



To je děs. Vždycky jsem byla důvěřivá, silná a neochvějná a konce mě zaskočily tak či onak.



A teď todle...



brrrrr