tak nějak jsem to zaregistrovala
dneska se mi o muži zdál velký sen... téměř epos. Přišel s malým pejskem, ale dost možná to byl velký pejsek, a že půjdem na procházku, ale nakonec jsem ho nějak prošvihla a hledala ho v lese a nevim, jestli jsem ho našla. I přesto jsem měla silný dojem, že jsem vlastně pořád s ním. Začíná mi zase trochu bít srdce. Ani nevim proč. Byl to jeden z takových těch snů, na které se nedíváte z výšky, ale prožíváte je - opravdovou pravdu, opravdovou emoci. Jaká to byla emoce? Možná blízkost, ale tak nějak izolovaná.
Jsme zabalení v alobalu?
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat